Jste tu poprvé?

Zaregistrujte se, stačí jen chvilka

  • Uvidíte, co se chystá
    ve vašem domě i okolí
  • Užijete si sousedské vztahy
    bez papírování a dohadů
  • Vše je a bude
    úplně zdarma

Každý je zodpovědný za svoje činy – rozhovor s finalisty soutěže ČOD

Každý je zodpovědný za svoje činy – rozhovor s finalisty soutěže ČOD

O projektu Český ostrovní dům, jehož druhý ročník probíhá právě v těchto dnech, jsme psali v předchozím vydání magazínu. Než budou známa letošní řešení a vyhlášeny vítězné návrhy ročníku 2017, oslovili jsme loňské finalisty, pány Petra Čmelíka a Martina Starka, aby nás blíže seznámili se svou vizí ostrovního řešení. Jejich na první pohled líbivý návrh oslovil širokou veřejnost, proto jsme je vyzvali, aby nám svoje nápady představili v detailu.

Skici vámi navrhovaných částečně zapuštěných zemljanek působí tak lehce a samozřejmě, jako byste ani nemuseli nad svým projektem dlouho přemýšlet. Jak to bylo ve skutečnosti?

MS: Jakmile jsem viděl fotografie pozemku, zejména jeho svažitost a blízkost lesa, v hlavě se mi z čista jasna zrodila představa hmoty vystupující ze svahu, reagující na daný terén, jak se říká inspirace shůry. Okamžitě jsem si udělal rychlý náčrt této představy, ze které bylo ihned patrné, že tento vystupující tvar působí, jak říkáte, tak samozřejmě. Hned od počátku bylo tedy cítit, že je to přesně to, co na tomto místě má být a zapadá do okolí.

PČ: Ano, varianta zapuštěného domu se nám líbila hned od začátku. A to díky ideálnímu využití svahu, minimalizaci estetického zásahu do jinak nedotčené přírody a tepelně technickým parametrům takové stavby, zejména letní tepelná stabilita.

Nakonec jste vyměnili garážové stání za přístřešek pro dříví, který tak nápaditě dotváří celkovou architekturu domu, což považuji za dobrý tah. Jak jste k tomu došli?

MS: V původním garážovém stání byl také vyčleněn prostor pro skladování dříví, ale celé stání tvořilo poměrně velký prostor. Z ekonomického hlediska by bylo drahé vykopat tolik zeminy, řešit konstrukci zastřešení a opěrné stěny nad tímto prostorem. Proto jsme garáž zrušili, ale tím nám zároveň zanikl prostor pro uskladnění dříví. Řešili jsme, kam s ním a nakonec mě napadla myšlenka, že když je dříví poměrně důležitou součástí fungování našeho ostrovního řešení (po stránce energetické soběstačnosti), bylo by dobré udělat z něj výrazný pohledový prvek a přišel jsem tedy s návrhem vyskládat dříví před prodlouženou čelní stěnu a udělat z něj takto prvek výtvarného pojetí fasády.

Chtěl bych se dozvědět něco více o komínovém efektu. Jak to funguje a k čemu je to dobré?

PČ: Komínový efekt je postavený na principech cirkulace vzduchu - studený vzduch klesá a teplý stoupá. V letních měsících přivádíme vzduch do domu od jezírka, v jehož okolí je teplotně stabilnější prostředí. Cestou do interiéru se vzduch dále ochladí ještě v zemním registru a v chladníku, což je prostor pod zemí udržující teplotu celoročně různou od okolí. Odpadní vzduch, který prošel celým domem, se ve finální fázi odvede průduchy ven. V zimě se proudění vzduchu otáčí. Teplý vzduch od kamen, umístěných v obývacím pokoji, putuje napříč domem přes chladnější místnosti (ložnice, chladník) ven. Tento princip znali už naši předci, ovšem je férové zmínit, že to není všespasitelné perpetuum mobile. Takto řešené větrání celoročně nefunguje na 100%, zejména v době podobných teplot uvnitř a vně objektu. Proto jsme nakonec přidali doplňkovou větrací jednotku pro dny s nedostatečnou výměnou vzduchu.

(Plánek v plném rozlišení + další detaily na oficiálních stránkách soutěže)

Pochopil jsem správně, že se ve vašem projektu uvažuje o oddělení odpadní vody? Jak je to řešeno?

MS: Samotnou podstatou ostrovního domu, který není napojen na žádné přípojky, je zajistit soběstačné hospodaření s vodou. Odpadní vodu lze rozdělit na tzv. černou (voda obsahující fekálie a moč), tedy ze záchodu a vodu šedou tedy méně znečištěnou vodu ze sprch, umyvadel apod. Černou vodu je třeba likvidovat, šedou vodu lze ale přečistit a zpětně v objektu využít jako užitkovou např. na splachování. Tento koncept jsme chtěli využít, ale v průběhu Petr přišel s řešením kompostovacího záchodu, který se nesplachuje (je třeba ho pouze jednou za čas vynést na kompost). Bez splachování není žádná černá voda, kterou by bylo potřeba likvidovat. Proto jsme se rozhodli pro kořenovou čističku, která šedou vodu přečistí a následně umožní její využití k zalévání a vsáknutí do podloží.

Proč vás vlastně oslovují udržitelné projekty?

MS: Věřím, že správný přístup je uvést do praxe taková řešení, která nás postupně zbaví závislosti na fosilních neobnovitelných zdrojích, a to dříve než dojde k jejich vyčerpání. Neměli bychom řešení problému, o kterém víme, že pomalu přichází, odkládat na později, když ho můžeme řešit už teď. Říkám si, proč bychom měli drancovat planetu kvůli zdrojům, které nepotřebujeme v takové míře, v jaké je spotřebováváme, když je už nyní z velké části můžeme nahradit obnovitelnými a šetrnějšími? A proč bychom měli být naprosto závislí na dodavatelích energie, když jsou dnes už i finančně dostupné technologie jak navrhnout budovu, která si potřebnou energii a další zdroje zajistí sama, a to i při zachování komfortu bydlení, na jaký jsme zvyklí?

PČ: Každý člověk by měl být zodpovědný za svoje činy a nesnažit se hledat příčiny svých problémů mimo sebe. Pro mě je udržitelnost cesta k jakési jednotě, kdy neničíme zdroje, které máme k dispozici a jsme ohleduplní k sobě navzájem. Podle mě již není cesta hledat způsob jak se oddělit od ostatních a být co nejmíň závislý, ale tvořit společný prostor, který bude šetrný k planetě, k lidem a také dalším generacím.

Pánové, díky moc a hodně zdaru při další práci a popularizaci šetrných, udržitelných řešení pro bydlení ve 3. tisíciletí.

(foto: Petr Čmelík, Martin Stark)

Fotografie ke článku

Komentáře ke článku

Další články v sekci

Město

Služby

Lokality

Společenstva

Nabídka realit

Magazín

Poradny

TOPlist