Nežádoucí nájemníci

Řada z nás by mohla o nepříjemném soužití s nimi dlouze vyprávět. Jde o zástupce nejrůznějších živočišných druhů – od roztočů, mravenců, molů, hmyzu, ptáků až po hlodavce...

Ublížit nám však mohou i naši miláčkové, ať již jde o psa, kočku, papouška nebo morče – nejčastěji nám škodí jejich parazité, případně nemoci, kterém mohou přenášet. Boj se škůdcičasto připomíná boj s větrnými mlýny. Větší naději na úspěch budeme mít, pokud se s protivníky blíže seznámíme, budeme vědět, jak nám mohou ublížit a jakým způsobem je můžeme z bytu vystrnadit. To je ostatně motiv, který nás vedl k přípravě seriálu o boji s nežádoucími spolubydlícími. Úvodní slovo k seriálu připravil RNDr. Václav Rupeš, CSc. ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Pestrá paleta druhů

V současné době je na světě známo asi 50 000 druhů pavouků, 30 000 druhů roztočů, kolem 1 milionu druhů hmyzu, 9 000 druhů ptáků a 4 500 druhů savců. Odborníci se však domnívají, že ve skutečnosti je počet členovců žijících na Zemi několikanásobně vyšší. Je proto pochopitelné, že některé z těchto druhů se natrvalo usídlily a další druhy se stále ještě usidlují, v těsném okolí člověka a v částech přírody, které podle svých představ přetvořil a ke své potřebě využívá - na polích, lukách, ve vesnicích i ve městech. Některé druhy žijí i v nejtěsnějším okolí člověka - bytě. Mnohé z nich se zde zbavily přirozených nepřátel a nalezly zde mnohem příznivější podmínky, než jaké měly v původní přírodě. Využívají toho a rychle množí své populace. Sají lidem krev – fakticky i obrazně, škodí majetku, nebo prostě obtěžují. Naštěstí počet těchto druhů není vysoký a dosahuje jen nepatrného zlomku procenta ve srovnání s počtem druhů žijících ve volné přírodě.

Nebezpeční paraziti

Které skupiny živočichů, vzato obecně, se mohou v bytech vyskytovat? Především jsou to druhy parazitické, které člověka bodají a sají na něm krev. Z nich veš dětská, veš šatní a muňka jsou s člověkem nerozlučně spjaty, jejich larvy i dospělci jsou schopny sát jen jeho krev a mimo jeho tělo přežívají sotva několik málo hodin. Blechy a štěnice mohou sice trvale sát krev lidí, stejně však mohou sát i na zvířatech.

Ani divoká zvířata nejsou ušetřena

Další skupina parazitů žije zpravidla trvale mimo lidská obydlí a parazituje na divokých zvířatech. Z okolního prostředí mohou v teplých obdobích roku naletovat do bytů komáři a krev sající mouchy a nepříjemně bodat jeho obyvatele nejen ve dne, ale i v noci, což bývá ještě nepříjemnější. Klíšťata mohou být do bytů pasivně zanesena, když se přisají na svém psím hostiteli. Přestože zde nemají vhodné podmínky pro další vývoj, je vhodné je ihned odstranit. Tato potřeba je ještě naléhavější v případě, že je klíště přisáté na lidského obyvatele bytu. V tomto případě je hostitel v ohrožení přenosu infekce. Klíšťáci, blízcí příbuzní klíšťat, mohou naopak do bytů přilézt z holubích hnízd. Různé druhy roztočů mohou sát krev na ptácích a hlodavcích, chovaných v bytech pro zábavu a při přemnožení obtěžovat, bodat a sát krev i lidem.

Další škůdci

Paraziti však nejsou jedinými nežádoucími nájemníky v našich domovech. Druhově bohatší jsou živočichové, kteří v bytech nemají příliš velký zájem o samotného člověka, ale přiživují se na skladovaných potravinách, krmivech a velké většině organických materiálů, jako jsou vlněné a kožené oděvy, kožešiny apod. Tato skupina je velice rozmanitá a tvoří ji zástupci různých systematických skupin, roztočů, hmyzu i obratlovců. Označují se společným ekologickým názvem synantropní druhy, tj. neparazitické druhy, které žijí trvale v těsném soužití s člověkem. Pozoruhodné je, že se jejich počet v poslední době neustále zvětšuje. Mluvíme o zrychlujícím se procesu synantropizace.

Úkryt i zimoviště

Někteří živočichové pronikají do bytů z okolí, z volné přírody i městského prostředí, víceméně náhodně, protože zde nacházejí vhodný dočasný úkryt, vhodné líhniště, hnízdiště nebo zimoviště. Člověku škodí jen výjimečně. Někdy může jít o druhy vzácné, nebo dokonce chráněné.

Neméně významnou skupinou jsou živočichové, které si člověk v bytě pěstuje a chová ke svému prospěchu nebo častěji zábavě. Mezi ně nepočítáme zvířata hospodářská, máme na mysli spíše psy, kočky, křečky apod., z nichž může člověku za určitých okolností také vyplývat újma na zdraví.

Čím nám škodí

Živočišní škůdci v bytech mohou lidem působit zdravotní potíže, ekonomické ztráty a nepříznivě ovlivňovat psychiku citlivějších jedinců. Zdravotní potíže působí především parazitické druhy, které člověka bodají a vyvolávají tím různé místní i celkové reakce organizmu. Přitom mohou přenášet zárodky infekčních chorob a vyvolávat zdravotní potíže podstatně silnější. Některé druhy roztočů, ale i další druhy hmyzu, části jejich těl a trusu mohou vyvolávat závažné potíže alergické.

Některé druhy sice člověka přímo nenapadají, avšak znepokojují jej a ohrožují jeho zdraví svými biologickými projevy. Živí se nejrůznějším materiálem, potravou lidí, odpadky, fekáliemi apod. Neustále migrují a na nejrůznějších místech pokládají trus a moč. Tak mohou na velké vzdálenosti přenášet choroboplodné zárodky. K této skupině živočichů patří např. moucha domácí, rusi, šváby aj. Potkani, myši, zdivočelí holubi a další obratlovci mají kromě šiřitelů i úlohu významných rezervoárů původců někdy i velmi závažných onemocnění. Tyto zárodky v jejich těle trvale nebo dlouhodobě přežívají a mohou se rozšiřovat do okolí.

Způsobují ekonomické ztráty

Ekonomické ztráty působí škůdci ujídáním potravin, krmiv a jiných materiálů. Mnohonásobně větší množství materiálů však zničí a k nepotřebě znehodnotí svou činností, trusem a močí, nebo jej rozkoušou a změní jejich fyzikální a vzhledové vlastnosti. To platí nejen o potravinách a krmivech, ale i o tkaninách, kožešinách, dřevě apod.

Přítomnost některých nevítaných živočichů v bytě vyvolává u citlivějších lidí pocit nečistoty a nízké hygienické úrovně. To může vést i k závažnějším psychickým poruchám. Nejčastěji na člověka takto působí mouchy domácí, šváby a rusi, mravenci faraóni a potkani.

Vyskytují se bez našeho přičinění

Výskyt živočišných škůdců v bytech je zákonitý a očekávaný. Většinou není způsoben nějakými zásadními závadami hygienickými nebo stavebními. Jejich výskyt však můžeme omezovat, někdy mu i zabránit, uvědomělými preventivními opatřeními nebo můžeme jejich početnost výrazně omezovat vhodnými represivními způsoby a tím zabránit výše uvedeným zdravotním obtížím a ekonomickým škodám. Musí to však být činnost trvalá a uvědomělá. Její charakter lze srovnat s osobní hygienou, úklidem, nebo technickou údržbou domácností.

Jistota za stokorunu

Přinesli jsme si z venku na svršcích neškodného broučka, který v našem bytě nemá šanci na život, o zakládání rodiny ani nemluvě? Nebo se jedná o škůdce, který se nám doma zabydlí a jen velmi těžko se ho budeme zbavovat? Kdo ví. Hmyzí říše je velmi různorodá a v málokteré domácnosti je k ruce biolog. Přitom úspěšný boj proti škůdcům je závislý především na přesné znalosti druhu škůdce.

Jak ale bez potřebných znalostí identifikovat neznámého živočicha? Pomohou vám firmy, které mají ve svých řadách odborníky. Stačí, když neznámého živočicha vcelku a v nerozbitném obalu (např. v prázdné krabičce od filmu) tam zašlete. Odborník určí o jaký druh živočicha se jedná a výsledek analýzy vám bude zaslán. V případě naléhavosti se můžete výsledek dozvědět i po telefonu. Cena této služby se různí. Pro představu: např. jedna nejmenovaná pražská firma "proti škůdcům" ji poskytuje za 100 Kč (včetně DPH).

Nejčastější faraoni a rusové

Možná to zní dost nevěrohodně, ale v českých panelových domech jsou nejčastějšími nežádoucími nájemníky faraoni a rusové. Nejde pochopitelně o vládce starého Egypta ani o naše východní sousedy, ale o škodlivý hmyz – rusa domácího (Blattella germanica) a mravence faraona (Monomoryum pharaonis).

Jak nás informoval Miloš Růžička z deratizační firmy nesoucí jeho jméno, zatímco k faraonům můžeme přijít, jak se říká „jak slepý k houslím“, rusové se vyskytují především v bytech, jejichž obyvatelé jsou „na štíru s hygienou“. Velice často je to v bytech, které mají v pronájmu cizí státní příslušníci. Důvodem je skutečnost, že nevěnují včas pozornost organickým zbytkům, které jsou pro domácí hmyz přímo magnetem. Druhou zásadní chybou pak je, že se nestarají o likvidaci hmyzu. Ten má obrovskou reprodukční schopnost, a tak v krátké době většinou dochází i k jeho invazi do sousedních bytů. Je to nezodpovědné, neboť hygieničtí škůdci jsou pro člověka značně nebezpeční, a to v roli přenašečů plísní, škrkavek, virů, bakterií atd. Mohou vyvolat celou řadu nebezpečných nemocí, jako je např. Hepatitis B. Jediným rozumným řešením je proto okamžitá likvidace štěnic, švábů, hubení mravenců a veškerého hmyzu, který by mohl tyto nemoci roznášet. V případě hlodavců je na místě deratizace.