Ve druhé části jsme se prokousali stanovami společenství a pokusili se dát jim nějakou smysluplnou podobu, aby odpovídaly nejen požadavkům zákona, ale hlavně našim potřebám při správě bytového domu. Ideálně jsme je nechali zkontrolovat právníkem, jejich sepsání a schválení proběhlo formou notářského zápisu.
Nic levného, říkáme si a nejvíc si povzdechneme nad tou spoustou času, kterou jsme museli přípravě a organizaci všeho potřebného obětovat. Můžeme být však v klidu, všechno teprve začíná.
Samotné podání návrhu na zápis SVJ do veřejného rejstříku se řídí zákonem o veřejných rejstřících (detailní popis podání návrhu zde).
Na webových stránkách MSČR nejdříve vyplníme elektronický formulář, jehož výstupem je návrh v podobě PDF dokumentu, který doručíme příslušnému rejstříkovému soudu spolu se stanovami a dalšími listinami (zejména: dokument prokazující založení SVJ, prohlášení vlastníka, usnesení shromáždění o volbě statutárního orgánu, apod.) a to v listinné nebo elektronické podobě.
Seznam příloh není zákonem pevně stanovený a vždy záleží na daném soudu, jak se k návrhu postaví a co si k němu vyžádá. Praxe ukazuje, že každý soudce rejstříkového soudu přistupuje k zápisu SVJ po svém, proto je třeba s tím dopředu počítat.
Pro zaslání elektronicky (e-mailem, ePodatelnou) budeme potřebovat elektronický podpis. Návrh lze také podat datovou schránkou, tam elektronický certifikát nepotřebujeme. Můžeme zůstat také u tradiční formy zaslání – doporučeným dopisem, zde je ovšem nutný úředně ověřený podpis navrhovatele/ů.
Navrhovatelem je předseda společenství, byl-li zvolen, nebo všichni členové výboru.
Správní poplatek je ve výši 6 000,- Kč za první zápis, za změnu stanov zaplatíme 2 000,- Kč.
Rejstříkový soud musí SVJ zapsat do rejstříku nejpozději do pěti pracovních dnů. Jestliže zápis do rejstříku v této lhůtě neprovede ani o návrhu nerozhodne (tedy nezamítne nebo si nevyžádá doplnění), považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty.
Na Justici se v rejstříku objevilo naše právě založené SVJ a obdrželi jsme písemné rozhodnutí soudu o zápisu. Sláva, to nejhorší máme tedy za sebou, chtělo by se jásat a svolat před dům nějakou sousedskou sešlost. Teprve teď ale všechna ta legrace začíná. Svolávat shromáždění, vyřídit pojistku, vybrat správce, zdolat hromady papírování a hlavně najít pár ochotných lidí, kteří budou všechnu tu práci pro společenství dělat. V dalších částech miniseriálu uvidíme, co budeme umět poradit.
Ve velkých městech nachází svůj domov většina mladých lidí, ale i řada rodin a seniorů v různě velkých bytech v centru, častěji pak v panelácích na okraji. Bytové domy nejsou výjimkou ani v malých městech a na vesnicích. Je jedno, zda lidé byt vlastní, nebo jsou v pronájmu. V domě nejsou sami a se svými sousedy mají společné prostory, o které se musí starat. A tady může někdy nastat kámen úrazu. Jaké existují možnosti úklidu společných prostor?
Přestože v České republice žádný zákon nenařizuje povinnost detekovat nebezpečné plyny v domácnostech, je instalace detektorů důrazně doporučována. Obzvláště pak v bytových domech představuje únik plynu riziko nejen pro obyvatele dané bytové jednotky, ale celého domu.
Teplo je již řadu let zařazeno ve snížené sazbě DPH 10 % resp. 12 % od roku 2024, naproti tomu plyn a elektřina nakoupené samostatně jsou v základní sazbě 21 %. Všechny centrálně vytápěné domy nakupují vytápění a teplou vodu s nižší sazbou DPH než bytové domy s vlastní kotelnou, které si nakupují plyn či elektřinu sami. Může váš dům také ušetřit?