Úspora cen energií v bytových domech – sen nebo realita?

V médiích stále slyšíme o neúnosných až likvidačních cenách energií (nejen) v domácnostech. A k tomuto ruku v ruce o dotacích na fotovoltaické elektrárny a tepelná čerpadla a přechodu na obnovitelné zdroje vytápění pro rodinné domy. Ale málo kdo ví, že všechny tyto možnosti úspor se týkají i bytových domů.

Úspora cen energií v bytových domech – sen nebo realita?

Jak je to aktuálně s dotacemi pro bytové domy?

Dotační programy na úspory bytových domů běží již několik let a vždy se týkaly zateplení, výměny oken a další rekonstrukce související s úsporou energií a tak většina bytových domů mají již tuto „Akci“ za sebou a zcela jistě i k radosti všech vlastníků bytových jednotek či členů bytových družstev, neboť se jim zkvalitnily podmínky bydlení.

Naštěstí i bytové domy mají možnost čerpat dotace na tepelná čerpadla a solární technologie a zároveň mohou být i samostatnými subjekty vyrábějícími si elektrickou energii, kterou buď sami spotřebují a nebo její přebytky mohou prodat do distribuční sítě, čímž se výrazně zlevní energie všech domácností v bytovém domě. A na technické řešení, jak využít solární energii pro bytové domy a jednotlivé bytové jednotky, se v tomto článku podíváme.

Novela vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou

Před novelou vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou, kterou schválila Rada Energetického regulačního úřadu (ERU) 6.12.2022 s účinností od 1.1.2023, elektrická energie vyráběná fotovoltaickou elektrárnou nainstalovanou na bytovém domě se bez nutné úpravy a optimalizace jednotlivých odběrných míst jednotlivých bytových jednotek v domě mohla využívat zejména pouze pro spotřebu elektřiny společných prostor, výtahů v bytovém domě a případně pro ohřev teplé vody v domě do zásobníků. Tedy jednotlivé bytové jednotky nemohly pro svoji spotřebu elektřiny takto vyrobenou elektřinu ze solárních panelů využívat.

Toto omezení a nevýhodu lze skoro již více jak 10 let (tedy dávno před tím, než byla v roce 2018 schválená Směrnice EU, ve které se členské státy zavázaly, že do dvou let od přijetí této Směrnice vytvoří právní nástroje, které umožní sdružování jednotlivců do „Energetických komunit“ za účelem efektivnějšího využívání obnovitelných zdrojů) eliminovat technologií tzv. Jednotného odběrného místa (JOM), kterou naše společnost ve spolupráci s našimi partnery pro bytové domy úspěšně realizuje. Novela vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou je tedy sice dlouho očekávanou změnou, nicméně díky technickému řešení JOM není nutnou a nezbytnou podmínkou, aby se vyrobená elektřina ze solárních panelů zpřístupnila i pro jednotlivé bytové jednotky. A po novele vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou mají od letošního roku bytové domy i druhou variantu technického řešení, jak je možné elektřinu ze solárních panelů využít i pro potřebu jednotlivých bytových jednotek.

Jaké jsou rozdíly v technickém řešení?

Abychom si ukázali rozdíly a odlišnosti technického řešení, je nejprve potřeba si ještě říci, z čeho se vlastně konečná cena za „elektřinu“ pro koncového zákazníka skládá, protože i v úsporách z těchto položek se obě varianty liší. Finální cena je tvořena:

  • samotnou cenou komodity elektřiny,
  • poplatky za služby distribuce elektřiny,
  • poplatky dodavateli elektřiny,
  • poplatky za regulované služby elektřiny ((poplatek Operátoru trhu s elektřinou (OTE), poplatky za obnovitelné zdroje elektřiny (OZE), kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a za druhotné zdroje (DZ))
  • daň z elektřiny
  • a samozřejmě ještě musíme počítat s platbou DPH ve výši 21% za část z těchto položek. Na celkové koncové ceně se u bytové jednotky tyto poplatky bez DPH podílí v průměru 40% a cena samotné komodity elektřiny tvoří pouze 60 % z celkové ceny za energie.

složky ceny elektřiny

Dále je potřeba zmínit, že z důvodu využitelné výměry střechy, našich zeměpisných podmínek a přijatelné doby návratnosti investice (z důvodu nadměrného předimenzování výkonu fotovoltaické elektrárny) není vždy možné, byl aby bytový dům zcela nezávislý na dodávkách elektřiny z distribuční sítě od dodavatele elektřiny a byl tak zcela soběstačný. Vše se odvíjí od aktuálních technologických možností účinnosti fotovoltaických panelů. Lze však předpokládat, že se výrobní proces s navyšováním účinnosti fotovoltaických panelů stále vyvíjí, tedy pokud budeme mít za 10 let panely s účinností 50 – 60% (aktuální účinnost se pohybuje od 20% - 30%), bude se i snižovat závislost domu na dodávkách elektřiny z distribuční sítě. Stávající panely s nižší účinností se prostě vymění za nové s vyšší účinností. Samozřejmě je ale vždy potřeba uvažovat akceptovatelnou dobu návratnosti každé nové investice, aby investice výměny stávajících panelů za účinnější dávala ekonomický smysl.

První varianta řešení

U první varianty technického řešení Jednotného odběrného místa (JOM) dochází ke sloučení odběrných míst jednotlivých bytů do jednoho odběrného místa, které je napojeno na fotovoltaickou elektrárnu a které dále zůstává napojeno na přívod elektřiny z distribuční sítě. Fotovoltaická elektrárna může být v závislosti na instalovaném výkonu společná pro celý bytový dům bez ohledu na počet vchodů. U jednotlivých bytových jednotek jsou stávající elektroměry nahrazeny tzv. podružnými elektroměry, které měří odděleně spotřebu elektřiny bytové jednotky z vyrobené elektřiny ze solárních panelů a spotřebu elektřiny bytové jednotky dodané ze sítě s možností měsíčního odpočtu dálkovým způsobem. Sloučením stávajících odběrných míst tedy dochází k úspoře za „poplatkovou složku“ z konečné ceny elektřiny za každé stávající odběrné místo v domě. Při tomto způsobu řešení Jednotného odběrného místa dosahují bytové domy úspor v rozmezí 30% - 80% spotřeb energií domácností v bytovém domě v závislosti na využitelné ploše střechy pro umístění solárních panelů. Energie vyrobená z fotovoltaické elektrárny je ukládána do baterií, ze kterých pak bytové jednotky odebírají vyrobenou energii, z baterií se také energie používá na společné prostory v domě, výtahy apod. Ve chvíli, kdy by již baterie byly vyčerpány, objekt bude napájen ze zdroje distribuce. Naopak v období, kdy jsou baterie plně nabyté, tzv. přetoky elektřiny jsou uvolňovány zpět do distribuční sítě.

Druhá varianta řešení

U druhé varianty technického řešení, definovaného novelou vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou, nedochází ke slučování jednotlivých odběrných míst v domě. V domě tedy zůstávají stávající odběrná místa a k nim se ještě vytváří další společné odběrné místo, tzv. Vůdčí odběrné místo, které je napojeno na fotovoltaickou elektrárnu a je napojeno na přívod elektřiny z distribuční sítě. U jednotlivých bytových jednotek je pak stávající elektroměr typu C vyměněn za průběhový elektroměr typ B nebo případně typ A. Na rozdíl od varianty řešení s JOM musí mít každý vchod v domě svoji vlastní fotovoltaickou elektrárnu. Na střeše domu je dále pak pro každý vchod instalován druhý společný elektroměr, který měří, kolik se pro daný vchod vyrobilo elektřiny ze solárních panelů. I v tomto případě se vyrobená elektřina ukládá do baterií a každý vchod má své vlastní bateriové pole. A opět je možné případné přebytky vyrobené elektřiny ve formě přetoků vracet zpět do distribuční sítě. Na první pohled je u této druhé varianty vidět, že jednotlivé bytové jednotky neušetří nic za „poplatkovou složku“ z konečné ceny elektřiny a s ohledem na rozdělení systému jedné fotovoltaické elektrárny na vícero, podle počtu vchodů v domě, také není možné využívat soudobosti spotřeb (okamžité vytíženosti sítě) pro efektivnější řízení toku elektřiny, ať již pro spotřebu v objektu nebo na ukládání energie do baterií nebo na případný zpětný přetok elektřiny zpět do distribuční sítě. U tohoto technického řešení lze předpokládat dosaženou úsporu za elektrickou energii v rozmezí 20%-40% spotřeb energií domácností v bytovém domě.

Při srovnání obou technických řešení není možné předem říci, že druhé řešení definované novelou vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou je horší, protože má nižší dosaženou úsporu. Každý bytový dům je jedinečný, má jinou celkovou spotřebu a jiné požadavky a potřeby. U jednoho domu bude dávat smysl využívat technické řešení s JOM, u jiného pak řešení definované novelou a je dobře, že bytový dům má větší možnost výběru optimálního řešení. Obě varianty mají své výhody a nevýhody a detailněji si je ukážeme a popíšeme v dalším článku.

Má to smysl

Pozitivním závěrem je, že pro bytové domy je možné instalovat technologii pro úsporu elektrické energie s přímým dopadem na úsporu za spotřebu jednotlivých bytových jednotek, bytový dům může využít poskytovaných dotací z dotačních programů. Stát aktuálně poskytuje dotace jak na samotné fotovoltaické panely, tak i na bateriová úložiště i na instalaci rozvodů pro technologii fotovoltaiky. Na otázku, zda má nebo nemá smysl technologii realizovat, odpověď je, že realizovat technologii na 90% smysl má. Fotovoltaická elektrárna na bytovém domě může kromě výroby elektřiny pro bytové jednotky také vyrábět energii pro tepelná čerpadla pro ohřev vody v domě, v bytovém domě je možné nahradit centrální zdroj tepla z teplárny tepelnými čerpadly a tím efekt úsporných technologií násobit. Navíc instalací úsporných technologií dochází i k celkovému zhodnocení objektu, tedy i zhodnocení jednotlivých bytů v domě, stejně jako je to v případě např. zateplení fasády domu nebo výměny oken v domě.

Naše společnost BIDLI ve spolupráci s našimi partnery pro bytové domy úspěšně realizuje projekty na snížení cen energií v bytových domech a neboť tato disciplína není jednoduchá, neváhejte se na nás obrátit s nezávaznou poptávkou po návrhu řešení úspor. Vytvoříme vám řešení na míru.

Václav Maleček Specialista technologie pro bytové domy BIDLI technologie pro bytové domy, s.r.o. Člen holdingu BIDLI holding, a.s.

Společnost BIDLI je partnerem sousedé.cz, více info včetně poptávkového formuláře naleznete zde.

Zdroj foto: Pixabay

______________________________________________________________________

CO VŠE MŮŽETE SE SOUSEDÉ.CZ ZÍSKAT:


Mohlo by vás zajímat

Webinář: Budoucnost FVE pro bytové domy

Webinář: Budoucnost FVE pro bytové domy

Portál sousedé.cz si pro Vás připravil další ze série vzdělávacích webinářů společně se svými odbornými experty na nejrůznější témata týkající se vedení a správy SVJ

Čisticí rohože usnadní úklid bytových domů

Čisticí rohože usnadní úklid bytových domů

Ve velkých městech nachází svůj domov většina mladých lidí, ale i řada rodin a seniorů v různě velkých bytech v centru, častěji pak v panelácích na okraji. Bytové domy nejsou výjimkou ani v malých městech a na vesnicích. Je jedno, zda lidé byt vlastní, nebo jsou v pronájmu. V domě nejsou sami a se svými sousedy mají společné prostory, o které se musí starat. A tady může někdy nastat kámen úrazu. Jaké existují možnosti úklidu společných prostor?